Mosta - rotunda světla

Dóm v Mostě, běžně známý jako Rotunda v Mostě, je římskokatolickým farním kostelem, bazilikou, zasvěcenou Nanebevzetí Panny Marie.

Město Mosta se stalo farností v roce 1608. Původní kostel, který tu stál od roku 1614 začal být pro obyvatele města ve 30. letech 19. století příliš malým.

A tak byl požádán architekt Giorgio Grognet de Vassé, aby navrhl model pro nový kostel. To, co ale přinesl načrnuté, předčilo dosavadní představy i jakési řekněme zvyklosti. A tak i navzdory odporu z různých stran církevníků byl nakonec jeho návrh schválen. Místní obyvatelé si zpočátku přáli, aby jejich nový kostel byl postaven na novém místě za městem, ale Grognet trval na tom, že by měl stát na stejném místě jako starý kostel. Stavba kostela začala 30. května 1833 a byla dokončena v 60. letech 19. století. Tato obrovská stavba tak dnes patří mezi tři největší kupole bez podpěry na světě (vnější průměr rotundy je 52 metrů, vnitřní výška 54,7 m).

Co je ale na tomto místě záhádného?

Hned několik věcí. Nejčastěji se sem návštěvníci přicházejí podívat na maketu bomby umístěnou v sakristii.

Během druhé světové války byla Malta intenzivně bombardována. A jedna z bomb během útoku na nedaleké letiště prorazila kopuli této rotundy. Dopadla do kostela právě ve chvíli, kdy se konala mše, ale naštěstí nevybuchla, ani nebyl nikdo zraněn.

Zpráva o této pozoruhodné události se rychle šířila po ostrově mezi místními, hluboce věřícími lidmi a tak netrvalo dlouho a událost byla označována za zázrak. Proslýchá se, že se mělo dokonce později zjistit, ž bomba byla naplněna pískem a našel se tu i papírový vzkaz z plzeňské škodovky :-)

Před touto událostí nebyla rotunda v Mosta mezi Malťany příliš oblíbená, protože byla vnímána jako pohanská stavba.

Tato událost to vše změnila a od té doby začala být v maltské církevní rodině akceptována. Malťané začali kostel hojně navštěvovat, protože mnozí tuto událost interpretovali jako zázrak.

Rotunda však ukrývá mnohem více.

O tom věděl své osvícený architekt Grognet.

Ale proč, když navštívíte rotundu v Mostě, najdete zde jen velmi málo zmínek nebo informací o architektovi, která celou rotundu navrhla a podílela se na její realizaci?

George Grognet byl architekt, inženýr, geograf a starožitník a také vášnivý archeolog. Tuto posvátnou stavbu postavil na stejných principech jaké mají megalitické chrámy. Vstup do kostela dokonce orientoval tak, aby byl jihovýchod - v přesné harmonii s východem slunce při zimním slunovratu, podobně jako tomu je u prostředního chrámu v Mnajdře. Postavil tak vlastně novodobý chrám na stejných pricipech, jaké měly ty prehistorické.

V roce 1842 byl dokonce jedním z prvních, kdo se snažil o prokázání souvislosti Malty s bájnou Atlantidou. Zůstala jsem v údivu, když jsem po svém příjezdu ze své první návštěvy Malty doma otevřela knihu, kterou jsem si v chrámu Ggantija zakoupila. Nachází se v ní hned několik stran věnovaných právě Grognetovi a Maltě v souvislosti s bájnou Atlandidou. To bych v místním průvodci megalitické stavby opravdu nečekala. Tento střípek z mého příběhu můžete najít v článku Volání Malty.

A tak Grognet s jeho vnitřním přesvědčením a poznatky vytvořil na tu dobu netradiční plán pro stavby nového kostela, založeného na římském Pantheonu – pohanském chrámu. Biskup Francesco Saverio Caruana tomuto návrhu oponoval. Obecně se maltské kostely v té době stavěly ve tvaru římského kříže. Nakonec však v referendu zvítězila vůle lidu i velká podpora tehdejšího faráže a Grognetovi bylo dovoleno postavit kostel podle jeho uvážení.

zdroj:https://www.um.edu.mt/library/oar/bitstream/123456789/34124/1/19_Bianco.pdf

Typ kamene vybíral velmi pečlivě. Trval na tom, aby z každého lomu na ostrovech byla dovezena jedna kamenná deska. Po detailní analýze kamene se nakonec rozhodl pro nedaleký lom v Mosta (ten je dnes již nefunkční a je zaplněn troskami z druhé světové války). Celá stavba byla provedena bez lešení a byla postavena za peníze místních obyvatel a za práci dobrovolníků.

Grognet intuitivně věděl, že původní kostel byl postaven na místě prehistorického chrámu - kamenném kruhu a to byl důvod, proč trval na tom, aby rotunda byla postavena na stejném místě, kde stával ten předchozí. Již předtím totiž provedl rozsáhlý výzkum údolí Mosta, které bylo známé jako "Údolí a pláň obrů" díky obrovským prehistorickým deskám, které se tam našly. Své poznatky zaznamenal v podobě různých kreseb, které se dnes nacházejí v Národní knihovně. Ráda vám některé z těchto kreseb ukážu.

Jak dnes víme, většina chrámů se obvykle nachází na magnetickém vortexu a na silné geomagnetické linii ley-line. A rotunda Mosta není vyjímkou. Místem protéká velmi silná energie. Symetrická konstrukce rotundy umožňuje toku vibrací iontové plazmové frekvence. 

Je tak svou dokonalou geometrií i místem, na kterém stojí, velmi silným energetickým místem.

Architekt postavil rotundu na čísle 4, číslu stability. Evokuje uzemněnou povahu věcí i čtyři živly. Kopule má 8 výklenků (symbol regenerace, věčnosti a nekonečna), 16 oken, 32 okvětních lístků na stropě a 32 na podlaze. Dohromady tvoří číslo 64 - magické, superdokonalé číslo vyjadřující úplnost a dokončení.

Jistě vás také zaujme diamantová výzdoba, jak na kopuli, tak ta na podlaze - jak nahoře, tak dole. Diamant je symbolem posvátného ženství.

Grognet byl pochován přímo v rotundě, a tím byla tak splněna jeho podmínka, kterou si stanovil ještě před začátkem stavby.

Dóm je dechberoucí, ve skutečnosti je celý kostel úžasný a stojí za návštěvu.

Nachází se tu tři významné energetické body, které jsou vzájmně harmonicky propojené do trojúhelníku. 

Spojení se s těmito body, jejich nacítění srdcem může být velmi osvěžujícím a oduševnělým prožitkem.

malba od Francise X. Aloisia

Tento článek byl tvořen v hluboké úctě a jako vzpomínka na mého učitele Francise, z jehož textů jsem také čerpala: A Spotlight Tour of Mosta and Xewkija - Francis Xavier Aloisio.

Kudy dál?